Loučky v zimě

Pokud bychom vyrazili do našeho významného krajinného prvku Loučky, mohli bychom si povšimnout, jak se celá krajina přizpůsobila zimnímu období. Stromy, které zde rostou, nemají téměř žádné listí, na některých keřích vidíme krásně vyhlížející plody, které zde čekají na své konzumenty. Velmi dobře slouží například některým druhům ptáků, kteří mají během zimy jistě hlad. Na cestě se střídá bláto se sněhem, na kterém můžeme pozorovat stopy po stálých obyvatelích Louček, jako jsou zajíci, bažanti, lišky, ondatry, srnčí zvěř a další. Některé stopy zde po sobě ale zanechali také toulavé kočky, psi a samozřejmě lidé.

Při pohledu na „Jezírko” neuvidíme hladinu, která když foukne vítr, tak se rozčeří, ale vrstvu ledu. Pokud potok nezamrzne můžeme kolem něj vidět proletět ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který nás na sebe upozorní svým hlasem, nebo pokud jsme pozorní, můžeme vidět plavat ve vodě ondatru pižmovou (Ondatra zibethicus), která si ke své noře ve břehu potoka nese nějakou větvičku. Na stromech můžeme vidět sedět káně lesní (Buteo buteo), které zde vyhlíží svou kořist nebo odpočívají. Tohoto našeho běžného dravce si v tomto období můžeme splést s jeho blízkou příbuznou kání rousnou (Buteo lagopus). Ta je u nás vzácná a vídáme ji zde právě v zimě. Od káně lesní se odlišuje jen několika znaky, mezi které patří například to, že má opeřené běháky. Na jednu stranu můžeme mít v zimě pocit, že je naše krajina ochuzena o druhy ptáků, které nám odlétnou do teplých krajů, ale na druhou stranu v tomto období sem nejen za potravou přilétnou druhy, se kterými se běžně nesetkáváme. Navíc se někteří ptáci v období zimy rádi shlukují do hejn, která proletují krajinou, takže jsou lépe pozorovatelní, například hejna strnadů obecných (Emberiza citrinella) nebo mlynaříků dlouhoocasých (Aegithalos caudatus), kteří připomínají kuličky s dlouhými ocásky. Mimo jiné navíc můžeme ptáky pozorovat docela zblízka u nějakého zdroje potravy, u kterého se v této době vyskytují. Například na lojových koulích visících ze stromů, kam je připravili lidé. Na nich můžeme v Loučkách vidět například sýkoru koňadru (Parus major), modřinku (Parus caeruleus) a pro nás vzácnou babku (Parus palustris) nebo třeba i strakapouda velkého (Dendrocopos major). Také se hojně vyskytují pod stromy, kde mají na okraji Louček nasypanou slunečnici a ořechy, které má řada ptáků obzvláště ráda. Můžeme mít také štěstí a potkat na jednom z vyšších stromů veverku obecnou (Sciurus vulgaris), jak si něco louská, nebo jen tak posedává či pobíhá po stromě. Viděla jsem zde veverku s rezavým zabarvením, ale mohla by zde být i tmavě zabarvená veverka, jedná se totiž o stejný druh. Zima je krásné období roku, kdy pokud v Loučkách napadne sníh, máme jedinečnou možnost pozorovat živočichy v kontrastu s bílou barvou, na které krásně vynikají. Podle stop můžeme sledovat, že zde mají svůj domov rozmanité druhy, které tu většinou nemáme ani šanci zahlédnout. Navíc hejnka drobných pěvců, která se touto krajinou potulují, nám vždy oživí celé toto místo. I přesto, že v této době ptáci téměř nezpívají, ale vydávají ze sebe jen krátká pískání. Samozřejmě v tomto období nekvetou žádné pestré kvítky, místo nich můžeme v trávě pozorovat kopečky hlíny (krtiny), které nám tu zanechal náš další druh, který tu má domov a tím je krtek obecný (Talpa europaea).

Během tohoto období dochází také k čištění budek, které jsou v Loučkách vyvěšeny. Je potřeba je totiž připravit na nadcházející období, které přijde. Ptáci poté opět budou tyto budky obsazovat a využívat je ke svému hnízdění. V Loučkách je vyvěšeno 26 budek pro pěvce. Při jejich čištění bylo zjištěno, že 20 těchto budek bylo v minulé hnízdní sezóně obsazeno. Většinou si budky pro své zahnízdění zvolily sýkory. Dále se zde ubytovali vrabci polní (Passer montanus) a 3 budky obsadili špačci obecní (Sturnus vulgaris). Pokud se při procházce Loučkami budeme po těchto budkách dívat, můžeme si povšimnout, že u řady z nich jsou známky po opracování vletových otvorů od strakapoudů, kteří v těchto budkách ovšem nikdy nehnízdili.

Během prosince, kdy byla krajina často pokrytá mrazem a někdy i trochou sněhu byl na toto naše území krásný pohled. Teď bychom se v Loučkách setkali spíše s blátem, ale i v něm můžeme sem tam najít stopu nějakého živočicha, který zde žije a pokud nám nevadí se trochu ušpinit, můžeme si procházku tímto místem společně s jeho obyvateli pěkně užít.

Loučky v zimě jsou na první pohled klidnou krajinou, kde se vše uložilo k odpočinku, ale druhý pohled nám může odhalit mnohá příjemná překvapení a my můžeme během procházky alespoň krátce nahlédnout do života našich zvířat, pro které je toto období velice náročné. I když to tak na první pohled nevypadá, tito živočichové si musejí svůj odpočinek v každém zimním dni nejdříve zasloužit.