Nadcházející podzim v Loučkách

Jedná se o hodnotnou část naší krajiny, která dopomáhá k udržení její stability.

Při vstupu do „Louček” se setkáme s jednou z informačních tabulí, která nám přibližuje celkový pohled na tento významný krajinný prvek.

„Loučky” jsou tvořeny původními ovocnými stromy, vzrostlými dřevinami, zapojenými křovinami a květenou. Celá oblast je pokryta jednotlivými loukami. Po levé straně protéká potok Roketnice. V minulosti tvořil rozsáhlé zákruty, došlo však k jeho regulaci. V současnosti vytváří tedy zákruty pouze velmi mírné. Na území bylo vybudováno „jezírko”, které dotváří harmonický pohled na krajinu. Celé území „Louček” je provázaným systémem mezi rostlinnou a živočišnou říší, kde si tyto dvě říše navzájem poskytují podmínky pro život.

Roste zde mnoho druhů rostlin. Louky jsou porostlé různými druhy trav a lučních bylin, vyskytují se zde zapojené porosty křovin a vzrostlé dřeviny převážně ve skupinách, ale i samostatně jako solitéry.

V tomto období nadcházejícího podzimu se zde velmi hojně setkáváme s krásně kvetoucím zástupcem bylin, kakostí luční (Geranium pratense). Tato modrofialově kvetoucí rostlina nás provází celou lokalitou. Obzvláště v této době ji nelze přehlédnout, neboť je nejzastoupenější a nejvýraznější bylinou. Dále se zde můžeme setkat se zástupci keřů a stromů. Mezi keři nalezneme ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Jedná se o keř, poskytující svými plody potravu ptákům. Plody zůstávají na keřích i přes zimu, pro člověka jsou však jedovaté. Dříve se tyto bobule využívaly k dobarvování vína. Na mnoha místech můžeme vidět bez černý (Sambucus nigra), jehož květy silně voní a používají se pro přípravu čaje. Při procházce tímto územím se setkáme s několika druhy vrb (Salix), či se vzrostlými jedinci dubu letního (Quercus robur), který se může dožívat věku až osm set let. Pro germánské národy býval dub posvátnou dřevinou, jeho listy jsou zobrazovány na válečných řádech a mincích. V blízkosti potoka roste olše lepkavá (Alnus glutinosa), která dobře zpevňuje půdu svými kořeny. Roste tu řada jabloní, které jsou nyní obsypány jablky. Mnoho jablek můžeme vidět popadaných kousek od těchto dřevin a v jejich blízkosti se často setkáme se zástupcem hmyzu vosou obecnou (Vespula vulgaris).

Na tomto místě se můžeme setkat s živočichy od bezobratlých až po savce. Z každé skupiny živočichů je zde zastoupena řada druhů. Jen ptáků tu během roku můžeme zahlédnout přibližně sto různých druhů.

V tomto období můžeme ještě pozorovat některé zástupce motýlů a jiného hmyzu. V hojných počtech zde můžeme vidět za pěkného počasí zástupce bělásků, kteří jsou zde letos nejhojnější skupinou motýlů. Dále některé druhy obojživelníků a různé druhy ptáků, jejichž řady ovšem již prořídly a většinou už neuslyšíme jejich krásný zpěv, neboť tito živočichové hlasovým projevem již nemusí hájit své teritorium, jako v době hnízdění. V potoce nebo v jeho těsné blízkosti se setkáme s ondatrou pižmovou (Ondatra zibethicus), pokud nás však spatří, ihned přeplave do své nory, které si ondatry hloubí v březích potoka.

Další informační tabule, se kterou se zde při naší procházce setkáme, pojednává o motýlech této lokality.

Jak již bylo řečeno, v letošním roce se zde nejvíce vyskytují různí bělásci. Ale i v tomto období se zde můžeme setkat s krásnou babočkou bílé c (Polygonia c-album) nebo například pestře zbarvenou babočkou admirál (Vanessa atalanta), kterou jsem si mohla prohlédnout při minulé návštěvě této lokality, kdy seděla s roztaženými křídly na informační tabuli u „Jezírka” a dávala mi tak možnost prohlédnout si její kresbu na křídlech.

Tímto jsme se tedy dostali k informační tabuli u „Jezírka”, která informuje o rostlinách a živočiších vyskytujících se ve vodě nebo v jejím okolí.

Velmi významným prvkem v této lokalitě se stalo vybudované „Jezírko“. „Jezírko“ i jeho nejbližší okolí se stalo domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Díky přítomnosti vodní plochy se na tomto území vyskytují některé druhy, které by se tu nenacházely, neboť by zde pro ně nebylo stanoviště s potřebnými podmínkami.

Roste zde například již jmenovaná kakost luční (Geranium pratense) nebo rostlinka s fialovým květem chrpa luční (Centaurea jacea). Ze stromů se zde setkáme s topolem černým (Populus nigra) nebo vrbami (Salix), které jsou významné jako medonosné rostliny, také se využívají v léčitelství a pro svoji výbornou schopnost zakořenit se vysazují tam, kde je potřeba stabilizovat břehy toků nebo vodních nádrží. Dále především bříza bělokorá (Betula pendula), jejíž listy se sbírají pro přípravu čaje.

Díky vodní ploše se tu ráda zdržuje motýlice lesklá (Calopteryx splendens), šídlo modré (Aeschna cyanea), šidélko větší (Ischnura elegans) nebo vážka černořitná (Orthetrum cancellatum), které ke svému vývoji vodu potřebují. Ještě v této době se tu s těmito zástupci můžeme setkat, obzvláště s největším z nich šídlem modrým (Aeschna cyanea), které se zde v tuto dobu hojně objevuje a návštěvníka okamžitě upoutá svým typickým stylem letu. Pod hladinou našlo svůj domov několik druhů ryb jako lín obecný (Tinca tinca), plotice obecná (Rutilus rutilus) nebo karas stříbřitý (Carassius auratus). U břehu se můžeme setkat se skokanem skřehotavým (Pelophylax ridibundus), největším z našich vodních skokanů. Vyskytuje se zde také ropucha obecná (Bufo bufo), která se vždy na jaře přemísťuje ze svých zimovišť k vodě, kde dojde k páření. Naopak na zimu si vždy hledá úkryt v zemi. Na břehu může vyčkávat ledňáček říční (Alcedo atthis), než se mu naskytne možnost ulovit si nějakou rybku. Můžeme se zde setkat s kachnami divokými (Anas platyrhynchos). Voda také často přiláká volavku popelavou (Ardea cinerea). Ze savců se v „Jezírku“ objevuje ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), která se živí kromě jiné potravy i pobřežními rostlinami.

Tabule stojící na konci „Louček” stručně popisuje výskyt ptačích druhů na tomto území.

I přesto, že jsou ptáci velmi mobilní skupinou živočichů, jsou pro některé z nich „Loučky” domovem. Celoročně zde zůstávají druhy stálé a během jarních a letních měsíců sem přilétají vyvést svá mláďata ptáci tažní.

V tomto období se zde můžeme setkat s celou řadou různých druhů. Někteří zde zůstanou i přes zimu a jiné během podzimu odletí do teplých krajin.

Z dravců se zde setkáváme s poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) a kání lesní (Buteo buteo), které zde zůstanou i v nadcházející době. Nyní můžeme nad loukami zhlédnout i motáka pochopa (Circus aeruginosus), který ovšem během podzimu odletí. V hojných počtech zde můžeme vidět holuba hřivnáče (Columba palumbus), který se k odletu teprve chystá, stejně jako hrdlička divoká (Streptopelia turtur), jejíž počty se neustále snižují, především kvůli lidem, kteří ji při jejím tahu loví. Naopak hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), která zde není původním druhem, zde zůstane po celý rok. Po kmeni můžeme vidět šplhat strakapouda velkého (Dendrocopos major), nebo o něco vzácnější žlunu zelenou (Picus viridis), která se na první pohled pozná, jak název napovídá, podle krásného zeleného zbarvení, hlavně u samců. Z pěvců se zde budeme po celou nadcházející dobu vídat s pěnkavou obecnou (Fringilla coelebs), která je kosmopolitním druhem, sýkorou koňadrou (Parus major) či modřinkou (Parus caeruleus), stehlíkem obecným (Carduelis carduelis), strnadem obecným (Emberiza citrinella) a mnoha dalšími. Naopak už zde v této době téměř nemůžeme pozorovat drobného ptáčka, kterým je budníček menší (Phylloscopus collybita). Tento druh je velmi nenápadný a jeho přítomnost si často uvědomujeme jen díky jeho výraznému zpěvu. V tomto období před svým odletem se ovšem budníček, tak jako ostatní ptáci, přestává takto projevovat a zpívat ho slyšíme vzácněji. Při cestě „Loučkami” můžeme vysoko na obloze pozorovat výborné letce, kterými jsou vlaštovky obecné (Hirundo rustica) a jiřičky obecné (Delichon urbica). Oproti letnímu období, jich nyní vídáme méně, neboť některé z nich se již vydaly na cestu do teplých krajů.

Změna počasí a počínající podzim působí na všechny rostliny i živočichy. U rostlin si toho všímáme především na jejich vzhledu – odkvétání, opadávání listí a u živočichů pozorujeme zvláště jejich úbytek počtu a změnu chování. Všechny tyto proměny potřebují ke svému životu v nadcházejícím podzimním a zimním období.